Když kos odletěl (Rekviem za les)
(When the Blackbird Flew Away – Requiem for the Forest)

Stromy, které rostly celé jedno století, padnou během několika minut. 

Tento cyklus fotografií vznikl jako tichá pocta těmto zmizelým bytostem – jako smuteční zpěv za les, který byl svědkem lidského života a nyní mizí.

Fotografuji čerstvě pokácené pařezy z výšky, typologickým způsobem. Vzniká tak vizuální atlas ztráty – série otisků, které připomínají rentgeny, jizvy i mapy neviditelného zločinu. Formálně navazuji na odkaz Berndta a Hilly Becherových, kteří systematicky mapovali průmyslovou architekturu. Zatímco oni zachycovali technické monumenty, já dokumentuji destrukci přírodních struktur – les jako organickou paměťovou jednotku, která mizí dříve, než ji stačíme pochopit.

Projekt nechce obviňovat ani moralizovat. Je to tiché pozorování. Vzpomínka. 

Pokus o zpomalení.